Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rolnická škola v Kuklenách

13. 12. 2012

 Zemědělské školství se v českých zemích vyvíjelo v souvislosti s postavením rolnictva. Důležitý byl rok 1848, kdy bylo zrušeno poddanství. Následující léta byla ve znamení zakládání hospodářských spolků, besed, časopisů, ale také vzniku prvních zemědělských škol.

V této době se zřizují první rolnické školy i v severovýchodních Čechách - v roce 1862 v Opočně, v roce 1863 ve Stěžerách. Tato stěžerská dvouletá rolnická škola, založená hrabětem Janem Harrachem, byla určena pro mladíky, aby „...vzdělávala mladíky pro stav rolnický, poskytnula náboženské a mravní vychování, zdokonalila jejich vědomosti ve škole národní nabyté a zaopatřila je všemi ručními zběhlostmi a teoretickými vědomostmi, jakých je třeba k rozumné správě statků rolnických...". Škola byla otevřena 1. února 1863, měla pouhých 12 studentů a již roku 1866 byla zrušena v souvislosti s Rakousko-pruskou válkou.
Pak nastala dlouhá přestávka, a to až do roku 1882, kdy bylo schváleno, že se královéhradecký hospodářský spolek postará o zřízení školy hospodářské. Valná schůze rozhodla, že se ihned zřídí zimní škola hospodářská, a to v Kuklenách. Okresní hradecké zastupitelstvo přislíbilo, že bude školu vydatně hmotně podporovat. Zároveň spolek vyhlásil veřejnou sbírku, jejíž příspěvky dosáhly výše 1.800 zlatých. Samozřejmě bylo též nutné doporučení zemského sněmu a vlády. Konečně nastal památný den 30. listopadu 1884 a první ročník Hospodářské školy zimní v Kuklenách byl otevřen. Téhož dne byla slavnostně vysvěcena nová budova obecné školy v Kuklenách, ve které byla také škola hospodářská. Měla 15 studentů, prvním ředitelem byl Tomáš Švehla.
Škola vzdělávala nejen své svěřence, ale šířila osvětu i mezi rolníky Pardubic, Jaroměře, Dvora Králové n. L. a Hořic. Vyučovalo se však jen pět měsíců v roce, aby se nenarušily zemědělské práce. Vedení školy se stále snažilo přeměnit zimní školu na celoroční školu rolnickou. Roku 1906 se ředitelem školy stává pilný a obětavý Mořic Michálek (vedl školu až do roku 1936), a především jeho přičiněním se 18. března 1908 mění na rolnickou školu celoroční. Nový ředitel se obklopuje schopnými učiteli, úroveň vyučování se tak zvyšuje a o studium mají zájem i žáci ze Slovenska. Škola je zaměřena na rolnicko-zelinářsko-ovocnářský obor.
K dalšímu důležitému kroku dochází roku 1909, kdy byly zakoupeny pozemky pro zřízení školního statku a zahrad od manželů Součkových v Kuklenách, dále dochází ke zbourání domku Josefy Ježkové a zakoupení pole od Josefa Komárka v Kuklenách. Školní pozemky se zvětšovaly až do roku 1922, kdy škola vlastnila celkem 19,98 ha půdy.
Ve stejné době vznikl plán na vybudování samostatné školní budovy. Plány, vypracované profesorem Theodorem Petříkem, byly několikrát vráceny, měněny, definitivně byly přijaty teprve roku 1915. První světová válka však odložila realizaci zmíněné stavby na neurčilo.

Otevření nové budovy

Po válce se poměry změnily, náklady několikanásobně vzrostly, přesto však se potřebné finance shro­máždily a na podzim 1921 byla zahájena stavba škvárovou zavážkou příkopu u silnice, hlubokého až tři metry, podél celého staveniště. Rolnictvo bylo požádáno o bezplatnou navážku cihel, čemuž vyhovělo. Dále škola získala mecenášku v osobě paní Marie Vinařové, bohaté vdovy, která věnovala na stavbu 20.000 Kčs, dále pak před svou smrtí odkázala škole částku 100.000 Kčs ke zřízení nadace, ze které byli podporováni pilní a nemajetní studenti. Stavba byla zadána firmě Capoušek a Šandera v Hradci Králové, která ji realizovala v průběhu let 1922 a 1923. Zvláště neocenitelné zásluhy má předseda stavebního odboru poslanec Ing. Jan Černý, který byl duší celé stavby a také věrným a obětavým spolupracovníkem. 
Nová budova byla slavnostně otevřena 28. září 1923 velkým shromážděním, které zahájil kuklenský pěvecký spolek „Vlastimil" a kde bylo přítomno mnoho významných osobností, absolventů a rolníků. Nejvýznamnější byli J. Nerad, předseda zemského výboru, J. Novák, starosta Kuklen, F. Tomášek, předseda poslanecké sněmovny, senátor Slavík, starosta města Dr. František UIrich a především ředitel školy a zemský inspektor Mořic Michálek, který vystoupil s dojemným proslovem, v němž vyjádřil svůj vztah ke škole, ale i ke zdejšímu kraji.
Vyučování na nové škole bylo zahájeno 3. října 1923. Počet žáků prvního ročníku byl 42. Od této chvíle existovaly v našem kraji zemědělské školy dvě, a to nová škola rolnická s vyučováním celoročním a odborná škola hospodářská (bývalá zimní) s vyučovací dobou šestiměsíční. První význačnou událostí bylo zřízení nového Spolku absolventů rolnické a odborné školy hospodářské v Kuklenách při příležitosti sjezdu absolventů obou škol dne 29. června 1929. Toho dne se sjelo na sto bývalých studentů z celých Cech, dva studenti přijeli ze Slovenska. Účastníků bylo tolik, že se nevešli do prostor školy, a tak byl sestaven mohutný průvod, který se odebral do sálu hotelu na Rychtě, kde se konalo slavnostní shromáždění. Po přivítacím projevu ředitele Michálka byl ustanoven spolek absolventů obou škol. Předsedou spolku byl zvolen jeden z absolventů školy, poslanec Ing. Jan Černý z Věkoš. Dále byli zvláštní komisí navrženi ostatní členové výboru, místopředsedou se stal M. Michálek. Po volbách byly projednány stanovy spolku, členský příspěvek byl stanoven na 10 Kčs ročně. Společného oběda se zúčastnilo asi 150 osob, všichni se poté rozjeli autobusy na exkursi na prohlídku hradeckého okolí. Slavnostní den byl ukončen večírkem, který se protáhl do pozdních hodin. Z dalších významných událostí připomínáme oslavu šedesátin ředitele školy M. Michálka, kterou uspořádalo kuratorium školy a profesorský sbor dne 8. března 1931 v sále královéhradeckého muzea. Další důležitou událostí bylo v prosinci roku 1931 založení „Zemědělské poradny pro okresy královéhradecký a nechanický a okolí." V této poradně zemědělci obdrželi zdarma rady ve všech oborech zemědělského podnikání, tudíž v otázkách rostlinné i živočišné výroby. Ministerstvo zemědělství schválilo tuto poradnu počátkem ledna 1932.
Po třicetiletém působení M. Michálka nastupuje roku 1936 nový ředitel Dr. M. Servít,




 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář